Mzdové náklady zaměstnavatele v Česku činí nejenom hrubá mzda zaměstnance, ale rovněž povinné odvody, které zaměstnavatelé za zaměstnance odvádí. Na sociálním pojištění odvádí zaměstnavatelé 25 % a na zdravotním pojištění 9 % z hrubé mzdy zaměstnance. Zaměstnanci je dále z hrubé mzdy jeho zaměstnavatelem odvedena daň z příjmu fyzických osob, sociální pojištění (6,5 %) a zdravotní pojištění (4,5 %). Do celkového zdanění práce je nutno zahrnout veškeré tyto daňové odvody.
Čtěte také:
Hodinová minimální mzda: V Česku 66 Kč, v Evropě i 300
Kde je ekonomická svoboda nejvyšší?
Kde ve světě je zdanění rodin nejnižší?
178 tisíc korun: Nejvyšší průměrná mzda je ve Švýcarsku
Praktický výpočet v Česku
Dle databáze OECD dosahovala průměrná roční mzda v Česku za rok 2016 částku 330 072 Kč. Zdanění práce si vypočítáme u bezdětného a svobodného zaměstnance, který uplatňuje pouze základní daňovou slevu na poplatníka, na roční bázi. Protože počítáme povinné pojistné z roční částky, tak mohou vzniknout korunové rozdíly z důvodu zaokrouhlování pojistného při výpočtu měsíční čisté mzdy.
Výpočet zdanění práce za rok 2016
(u svobodného a bezdětného zaměstnance s průměrnou mzdou)
Text | Částka |
---|---|
Roční hrubá mzda |
330 072 Kč |
Sociální pojištění placené zaměstnavatelem |
82 518 Kč (330 072 x 25 %) |
Zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem |
29 707 Kč (330 072 x 9 %) |
Mzdové náklady zaměstnavatele |
442 297 Kč (330 072 + 82 518 + 29 707) |
Sociální pojištění placené zaměstnancem |
21 455 Kč (330 072 x 6,5 %) |
Zdravotní pojištění placené zaměstnancem |
14 854 Kč (330 072 x 4,5 %) |
Daňový základ |
442 200 Kč (zaokrouhleno na sta dolů) |
Daň z příjmu po slevě na poplatníka |
41 490 Kč (442 200 x 15 % - 24 840) |
Čistý roční příjem zaměstnance |
252 273 Kč (330 072 – 21 455 – 14 854 – 41 490) |
Celkové daňové odvody |
190 024 Kč (82 518 + 29 707 + 21 455 + 14 854 + 41 490) |
Zdanění práce |
43,0 % (190 024: 442 297) |
vlastní výpočet autora
Zdanění práce za rok 2016 u svobodného a bezdětného zaměstnance uplatňujícího pouze základní daňovou slevu na poplatníka pracujícího za průměrnou mzdu v Česku dosahovalo 43,0 %. Z členských zemí OECD bylo zdanění práce v daném případě vyšší pouze v Belgii (54,0 %), v Německu (49,4 %), v Maďarsku (48,2 %), ve Francii (48,1 %), v Itálii (47,8 %), v Rakousku (47,1 %) a ve Finsku (43,8 %). Zdanění práce nad 40% hranicí je ještě ve Švédsku (42,8 %) ve Slovinsku (42,7 %), na Slovensku (41,5 %), v Portugalsku (41,5 %) a v Řecku (40,2 %).
OECD – rozdíly ve zdanění práce až desítky procent
Rozdíly ve zdanění jsou v členských zemích OECD značné. Za rok 2016 bylo zdanění práce u svobodného a bezdětného zaměstnance pracujícího za průměrnou mzdu nižší než 30 % pouze v osmi členských zemích OECD, a sice v Chile (7,0 %), na Novém Zélandu (17,9 %), v Mexiku (20,1 %), ve Švýcarsku (21,8 %), v Izraeli (22,1 %), v Koreji (22,2 %), v Irsku (27,1 %) a v Austrálii (28,6 %).
Zdanění pod 40% hranicí je ještě ve Velké Británii (30,8 %), v Kanadě (31,4 %), v USA (31,7 %), v Japonsku (32,4 %), na Islandu (34,0 %), v Polsku (35,8 %), v Norsku (36,2 %), v Dánsku (36,5 %), v Nizozemí (37,5 %), v Turecku (38,1 %), v Lucembursku (38,4 %), v Estonsku (38,9 %) a ve Španělsku (39,5 %).
V členských zemích Evropské unie je zdanění práce v porovnání s ostatními členskými zeměmi OECD vyšší. Hlavním důvodem je především vyšší sociální pojištění. Nemocenské dávky i státní důchody jsou však v členských zemích Evropské unie vyšší než ve vyspělých mimoevropských zemích.
Pramen: OECD, OECD Tax Database, Dataset: Table I.5. Average personal income tax and social security contribution rates on gross labour income